Kolem roku 1960 představovala Exakta Varex IIa absolutní špičku mezi kinofilmovými zrcadlovkami. Není divu, vždyť firma Ihagee Dresden přišla už před II. světovou válkou s převratnou koncepcí maloformátového přístroje (Kine Exakta) postaveného tak, aby fotograf mohl sledovat to, co právě fotografuje, za pomoci zrcátka přímo objektivem fotoaparátu. Bylo to výhodnější než dálkoměrný systém, který používala konkurenční Leica. Odpadly tak problémy se zaostřováním při použití objektivů různých ohniskových vzdáleností.
V 50. letech se na trhu prosadila řada Exakt označovaná slovem Varex, které vyjadřovalo značnou variabilitu a systémovost. Fotograf měl k dispozici velké množství objektivů, výměnné hledáčky a spoustu příslušenství. To umožňovalo např. připojit přístroj k mikroskopu. Exakty se tak uplatnily i ve vědecké fotografii.
V roce 1960 proběhla nevelká inovace modelu Exakta IIa – změnil se vlastně jen design, přibyl třetí kontakt pro připojení blesku a už nebylo možné fotografovat expozičním časem 1/150 sec.
K větší modernizaci došlo roku 1964, kdy se na voliči expozičních časů objevily některé nové hodnoty: 1/30, 1/60 a 1/125 sec. Nová Exakta IIb se tím přizpůsobila celosvětovému trendu. Dodnes nemohu pochopit, co k tomu výrobce fotoaparátů vedlo. My staří stejně říkáme, že nejčastěji fotíme „setinkou“… Tato Exakta měla ještě jednu zcela nepodstatnou „vychytávku“ – zmizel uvolňovací knoflík hledáčku pod nápisem EXAKTA. Ke zpětnému převinutí filmu nově posloužila klička v pravé dolní části těla, což bylo ovšem příjemné. Nůž pro případné přeříznutí filmu přístroji zůstal. Ten, kdo potřeboval rychle vyvolat jen několik políček, zbytek filmového materiálu ušetřil. Nezapomínejme, že kvalitní filmy nebyly v 60. letech zrovna levné. Pokud fotograf využil možnost převíjení filmu z kazety do kazety, mohl Exaktu klidně otevřít na denním světle. Chytré…
Po několika letech se ukázalo, že je nutná další modernizace. Konkurence nespala a Exakty zastarávaly. Rok 1967 tak přinesl poslední plnohodnotnou Exaktu postavenou podle konceptu Varex. Jednalo se o EXAKTU VX 1000, která měla nový tvar těla. Bylo trochu méně zaoblené a o několik milimetrů širší. Skutečnou modernizaci představovalo zpětné zrcátko – objektivem se můžeme dívat i při nenatažené závěrce, což dřívější modely neumožňovaly. Podstatně se zkrátila dráha páčky, jejíž pomocí fotograf natahoval závěrku a zároveň posunoval film na další políčko. Navíc tu poprvé byla možnost použít měřicí TTL hranol, což u některých přístrojů zdůrazňoval název EXAKTA TL 1000. Zřejmě kvůli prodejům západně od „železné opony“ v Ihagee část své produkce přejmenovali na ELBAFLEX VX 1000.
Jednalo se o složitý a drahý fotoaparát, který koncepčně zastarával. Jeho výhodou byla obrovská variabilita – člověk si mohl vybrat ze spousty objektivů, bylo tu několik hledáčků, matnic a rozsáhlé příslušenství zcela kompatibilní dvacet let zpátky.
To ale nestačilo. Chyběl levnější, ale přitom výkonný přístroj. Tak se roku 1969 zrodila EXAKTA VX 500. Z názvu vyplývá, že fotoaparát přišel o expoziční čas 1/1000 sec. Důležitější ale byla absence dlouhých expozičních časů. Majitel jako nejdelší mohl použít 1/30 sec, což k běžnému fotografování stačilo. Zmizel nůž pro přeříznutí filmu, čehož si amatérští fotografové jistě ani nevšimnuli… „Pětistovka“ vyráběná z exportních důvodů také jako ELBAFLEX 500 definitivně opustila výrobní linky v roce 1972.
V té době už firma Ihagee neexistovala. Roku 1969 se stala součástí podniku VEB Pentacon Dresden. Tamní inženýři od tehdejšího stranického vedení dostali za úkol vyvinout nový moderněji koncipovaný fotoaparát s jednodušším ovládáním. Výsledkem byla EXAKTA RTL 1000, kterou už nemůžeme považovat za původní Exaktu…
Sedmdesátá léta byla dobou, kdy se v celosvětovém měřítku prosadili japonští výrobci fotografických přístrojů. Značky Canon, Nikon, Olympus, Ahahi a další se staly pojmy, které o mnoho let později ovládly trh s digitálními zrcadlovkami.
Exakty se tak staly předmětem zájmu sběratelů, vzpomínkou na minulost, kdy firma Ihagee v nedávno totálně rozbombardovaných Drážďanech a v podmínkách absolutního nedostatku úplně všeho dokázala těsně po porážce Německa ve II. světové válce (a navíc v sovětské okupační zóně) uvést na trh a téměř dvacet let úspěšně prodávat velmi kvalitní, originálně postavené fotoaparáty, které znal celý svět…