DF STUDIO

STUDIO DOKUMENT A FORMA

LJUBITĚL (ЛЮБИТЕЛЬ) – bakelitová legenda z dob Sovětského svazu

V 60. a 70. letech minulého století se ve výlohách tehdejších prodejen FOTO-KINO běžně vyskytovala dvouoká zrcadlovka Ljubitěl (později Lubitěl 2). Jednoduchý bakelitový přístroj pro svitkové filmy typu 120 (na 12 snímků) byl určený nenáročným a většinou začínajícím fotografům. Tomu odpovídal název fotoaparátu – ruské slovo «любитель» znamená „amatér“. Cena se v polovině 70. let pohybovala kolem 300,- Kčs.

Zajímavý je původ Ljubitělů. Jde totiž o kopii německého fotoaparátu (podobně, jako tomu bylo v případě mnohem hodnotnějších přístrojů Leica – FED). Když se v roce 1949 objevily úplně první Ljubitěly, jednalo se o zkopírované fotoaparáty Voigtländer Brillant z konce 30. let, v Německu vyráběné jako tzv. lidové přístroje.

A v případě sovětských Ljubitělů vyráběných v první verzi (Ljubitěl) do r. 1956 a v té druhé (Ljubitěl 2) se v letech 1956 až 1980 do světa dostalo více než dva milionu kusů. Výrobcem byl podnik LOMO (Leningradskoje Optiko-Mechaničeskoje Objediněnije).

Oba modely mají shodný snímací objektiv LOMO T-22 4,5/75 ozubením spřažený s hledáčkovým objektivem. Zacloníme-li na 8, kreslí obstojně, ale vysokou kvalitu nečekejme. Na nižších clonách objektiv trpí vinětací. Výhodou je střední formát, takže s trochou štěstí se nám kdysi podařilo zhotovit obstojné fotografie formátu 13×18 cm.

Šikovnou vychytávkou je metrická stupnice, na kterou fotografující vidí při pohledu shora, tj. dívá-li se do šachtice hledáčku vybavené lupou. V šachtici není celoplošná matnice, najdeme tu spojnou čočku s malou matnicí uprostřed (o průměru 12 mm). Hledáček je velmi jasný, ale při pohledu zblízka vidíme kruhové pole, rohy budoucího snímku ne. Pro „akční“ snímky lze šachtici upravit na průhledový hledáček.

„Dvojka“ měla určitá vylepšení – synchronizační kontakt pro blesk, samospoušť a pokovený povrch snímacího objektivu. Těla jsou zcela shodná, liší se pouze číslicí 2 v označení modelu.

Pro dvouoké zrcadlovky je typická centrální závěrka. V případě staršího Ljubitělu závěrka disponuje časy B, 1/10, 1/25, 1/50, 1/100 a 1/200 sec, u novějšího modelu můžeme nastavit: B, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125 a 1/250 sec.

Je vskutku zajímavé, že fotoaparát vytvořený ve třicátých letech minulého století se vyplatilo vyrábět až do let devadesátých s minimálními inovacemi. V roce 1977 se objevil Ljubitěl 166, jehož jediným vylepšením byl kromě kolejniček pro blesk „facelift“ – modernější vzhled a lepší použitý plast. Poslední generací se stal Ljubitěl 166 Universal. Nově tu byla možnost pořizovat snímky nejen 6×6, ale i 4,5x6cm, a to díky kovové vložce vkládané do přístroje.

Přístroje první a druhé generace dnes mají jistou hodnotu pro nostalgicky zaměřené sběratele, protože s nimi kdysi začínala fotit spousta lidí. Vložíme-li do Lubitělu film, jeho „tržní cena“ se tím zdvojnásobí. Právě z nostalgie mám oba popisované bakeliťáčky ve sbírce…

Vlevo vidíme německý vzor – Voigtlander Brillant z 30. let.  Šlo o velmi levný jednoduchý přístroj s málo světelným objektivem Voigtlar 7,7/75, dražší varianta měla Voigtlar se světelností 4,5, stejně jako sovětský Ljubitěl 1 a 2.

První a druhá generace Ljubitělu se liší jen minimálně. Vzhled je téměř stejný, pouze „dvojka“ měla navíc samospoušť a synchronizační kontakt pro blesk, což vidíme vpravo dole. Oba objektivy jsou spojeny ozubením.

Zadní stěna je u obou modelů stejná. Po každé expozici bylo třeba posunout film za pomoci kolečka umístěného na pravém boku přístroje. Další políčko se nastavilo podle číslice na krycím papíru filmu. K tomu sloužilo na zadní stěně umístěné okénko s červeným filtrem ovládané kolečkem pod tímto okénkem. Snímací objektiv byl vybavený centrální závěrkou, což je běžné řešení u dvouokých zrcadlovek.

Pohled do hledáčku vybaveného ne matnicí, ale spojnou čočkou. Výhodou byl jasný obraz. Fotograf ovšem neviděl rohy snímku. Průhledový hledáček (vpravo) měl posloužit v případě, když fotografujícímu vadil stranově převrácený obraz v šachtici.

Třetí generace se lišila moderním designem, jiným plastem a kolejničkami pro blesk (vpravo). Objektiv byl stejný jako u předchozích generací, tj. tříčočkový se světelností 4,5 a ohniskem 75 mm. Na snímku vidíme poslední variantu Ljubitěl 166+ Universal. Nápisy latinkou svědčí o tom, že výrobce měl exportní ambice…